O fantasy

Úvod
Článek bude pojednávat o fantasy literatuře. Myslím si totiž, že mnoho lidí si vůbec neuvědomuje její důležitost. A to je velká škoda. Předsudky vznikají hlavně při střetu s tuctovým fantasy románem, kvůli kterému pak někdo odsoudí celý žánr.
Pravda je však taková, že fantasy jako žánr skutečně upadá. Nemyslím tím, co se týká prodejnosti, ale kvality. A proto je velmi těžké přečíst si něco kvalitního dřív, než nám někdo doporučí n-tou kopii Tolkiena se slovy, že je to to nejlepší, co kdy četl. Následné zklamání je pak nevyhnutelné.
grey_wardens_fate_by_wogule
Kvalita (jak ji poznat, čemu se vyhnout?)
Co mám tedy na mysli pod pojmem kvalita?
Tak poprvé. Obálka. Jakmile uvidíte na obálce nablýskaného svalovce (který má naolejované i půlky), tak si můžete být jistí, že se jedná o brak. Fanouškům žánru to je jedno. To samé, když se podíváme do oddělení s romantickými knihami. Nebudeme si zazlívat, že většinu tvoří brak, kde se na obálkách muchlá svalovec s nějakou prsatou ženou. Tomuhle se prostě nevyhneme… Brak tu byl a vždy bude. Jména jejich autorů si nikdy nikdo pamatovat nebude a na jejich díla se zřejmě zapomene. Pokud se mu tedy chcete vyhnout, je důležité ho poznat.
Další velmi důležitou věcí je, aby příběh obsahoval nějaké myšlenky. Jsou totiž lidé, kteří vám doporučí knihu kvůli ději. Jenže vy chcete kvalitu, takže očekáváte, že ji taky dostanete (tj. dobrý děj + troška nějakého smyslu pro to všechno… obětuje tomu přece čas, tak si chcete něco odnést). A ne aby autor jednou větou popsal postavu a běžel dál a příběh se nezastavil až do konce. Jinými slovy, pokud nejste chroničtí hltači děje (jak já takové lidi nazývám), tak si proboha dejte pozor na to, jestli jdete číst stostránkovou akční rubačku, kde si po týdnu ani nevzpomenete, o čem to vlastně bylo, nebo pětisetstránkový román plný dialogů a inteligentních postav.
Třetí v pořadí je originálnost. Příběh by neměl být jen další kopií Pána prstenů nebo Harryho Pottera. Měl by obsahovat něco vlastního, vlastní náboj a vlastní postavy. K tomu snad ani není třeba víc psát.
Shrnuto:
-Pozor na okřídlené leguány s Arnoldem na zádech!
-Pozor na stostránkové knihy, které mají čtyřicet volných pokračování!
-POZOR na kopie jiných sérii!

3 fantasy série, které stojí za pozornost
Píseň ledu a ohně – Hrou o trůny G. R. R. Martin odstartoval takový BOOM, jaký kolem jedné fantasy série už dlouho nebyl. Od většiny fantasy se liší tím, že nemá problém se zabíjením hlavních postav. Nejedná se o hrdiny, kteří vyzabíjejí polovinu zlého světa (kterému se chtějí pomstít) mečem od strýčka, který byl ve skutečnosti král nebo něco podobného. Fantasy postavy jsou lidé – tak jako my. Zabíjení hlavních postav bez servítek bylo v žánru už mnohem dřív, samozřejmě, ale když k tomu připočtete Martinův spisovatelský talent, senzace je na světě.
Zaklínač – Kvalita knižní série je trochu nevyvážená. Na co bych chtěl upozornit, jsou proto povídky. Krátké příběhy o Geraltovi z Rivie obsahují totiž vše – humor, souboje, romantiku, ponaučení a i trošku toho filosofováni. Inspirace Evropskými pohádkami je znatelná, a tak povídky o Zaklínači působí mezi záplavou Conanů, Temných elfů a Trpaslíků jako lilie uprostřed černé jámy. Sapkowského trpaslíci klejí jako pohani, elfové jsou spíše napodobenina Romů a většina lidí jsou hrozné svině. Tyto povídky by si měl přečíst každý, kdo má zájem o něco „domácího“. Skvělá zábava! (sérii se pak stejně nevyhnete)
Malazská kniha padlých – Tak prý jsem psal o originalitě. Ano? Tím pádem nemůžu nezmínit Malazskou knihu padlých, která je nejoriginálnější fantasy série, jakou jsem kdy četl. Odehrává se ve vlastním světě, obývají ji vlastní rasy. Funguje v ní vlastní magie, vlastní kastovní systém, vlastní bohové a ascendenti. Všechno v této sérii je epické. První díl mi přišel průměrný, ale když jsem si přečetl druhý, tak jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Možná by bylo dobré podotknout, že základní série obsahuje deset knih, kdy ani jedna nemá méně než 500 stránek. Kdybych mohl popsat slast, popsal bych ji touto sérii.

Závěr
Doufám, že se vám článek líbil, a pokud se vám bude chtít, můžete se zmínit o tom, co podle VÁS určuje kvalitu fantasy knížky (nebo knížky obecně), jak ji hledáte, a jestli s něčím souhlasíte, popřípadě nesouhlasíte 🙂 (a samozřejmě budu rád, když mi něco doporučíte!)
Erik

Advertisements

10 Comments

  1. Asi se pustím do té Malazské knihy padlých… Píseň ledu a ohně mám totiž dočtenou, co se týká dosud vydaných knih…. a o Zaklínači ani nemluvě, to je moje nejéblíbenější série už od mých 12ti let a opakovaně jsem ji četla minimálně 3x (pro mě naprostá srdcovka a top).
    Teď jsem otevřela ze zájmu Město z kostí (přišlo mi to jako boom) a po necelých 10 stranách musím říct, že mě styl autorčina psaní vrcholně nudí a přijde mi to celkově jako slátanina (vezmu upíry, vrahouny, skřítky a mladou hlavní hrdinku – udělám mixáž a publikum si to najde)… ale možná je to jen proto, že už nespadám do cílové skupiny (i když od ní nejsem ve svých 20ti letech až tak vzdálená).

    Celkově mi chybí kvalitní fantasy, co kterého bych se mohla začíst a která by mě naplňovalo jak po stránce formy tak i po stránce děje.

  2. Zdravím, nu, článek je to pěkný, ale je tam spousta polemických věcí… k nimž se nemohu nevyjádřit.

    Třeba – co si mám představit pod tím, že „fantasy jako žánr skutečně upadá“? 🙂 Tohle tvrzení mi přijde poněkud… naivní. Každý žánr (a subžánr) obsahuje díla více i méně kvalitní. Navíc se vyvíjí – třeba u Tolkiena platí, že pokud jeho knihy nejsou jedněmi z prvních fantasy, k nimž se čtenář dostane, tak nemá šanci se vyhnout (snad s výjimkou Silmarillionu) nálepkám „hype“ a „brak“. Není to fér, ale Pán prstenů formoval hrdinskou fantasy jako takovou, je to ten „základ“, na němž pozdější autoři stavěli a posouvali subžánr do jeho současné, mnohem sofistikovanější podoby „s věcmi navíc“.

    Další kontroverzí jsou obálky. Ehm. Ehm. Ehm. Třeba takový Michael Moorcock je mívá příšerné a jeho věci jsou v rámci sword and sorcery klasika (vlastně spolu s Howardem udělali pro SaS to stejné, co Tolkien pro hrdinskou fantasy – což mi připomíná: svalovec s vnadnou děvou je pro conanovské obálky typické a minimálně původní Howardův brak není… tedy, nemáme-li pod označení brak narvat komplet celou fantasy).

    O myšlenkách nebudu raději mluvit – nesetkala jsem se s myšlenkamiprostým dílem. Může to být napsané sebehůř, může to být opravdu šílenost a nelogická k tomu… ale myšlenky jsou všudypřítomné. (BTW. příkladem nekonečných rubaček je třeba náš Kulhánek se svou následnickou školou… a konkrétně Vládce strachu jsem propašovala do čtenářského deníku s literárním rozborem, který z nich dělal jasnou postmodernu 😀 ). V tomhle plně funguje čtenářská a autorská metainterpretační nadstavba.

    • Ahoj, moc díky za koment 🙂 Zkusím se trochu objasnit. Nejprve bych chtěl říct, že pojem „brak“ není sprosté slovo. Howard, konkrétně jeho Conan, vycházel v pulp magizines. Odtamtud pochází slovo brak. Souhlasím ale s tím, že pomohl rozšířit fantasy o subžánr sword and sorcery. Ale zároveň je označován jako brak (i Stephen King je označován jako brakový spisovatel a přitom tolik přispěl k literatuře). Takže braky, které mám já na mysli, jsou opravdu jen slátaniny a kopie. Ne Conan ani Kulhánek. A už vůbec ne Stephen King. Bohužel největší slátaniny nosí většinou nálepky „největší román od dob…“
      K obálkám tolik, že se opravdu nejedná o pravidlo. Ale když se koukneme na top fantasy, tak pochybuji, že najdeme Arnoldy na leguánech 😀 Jde samozřejmě i o subjektivní názor, ale mě se už pár krát potvrdilo pravidlo brakové obálky (viz. Conan – ten byl první, ale když dnes vidím všechny jeho parodie, tak se mi z toho motá hlava).
      No a myšlenek prosté dílo. To je pro mě třeba takový Conan 😀 Ano, dobře se čte, ale jaké ponaučení si odnesu třeba z povídky Věž slova? Když dočtu fantasy, chci mít stejný pocit, jako když dočtu Anna Karenina. Prostě, že jsem přečetl zásadní dílo, které mě nějak ovlivnilo a které bude mít co říct i za dvě stě let.
      Jo a ještě úpadek fantasy se řeší už dlouhou dobu, ale jsou na něj rozporuplné názory 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s